Sladké vzpomínky

21. listopadu 2009 v 15:46 | Lenka |  info z kuchyňky
Letošní listopad je z pochopitelných důvodů měsícem vzpomínek. Vzpomíná se v rádiu i tisku na dobu před dvaceti lety. Bylo mi tehdy osm. Takže těch vzpomínek nemám mnoho a pouze takových dětských. Moje minulé vzpomínání na léta osmdesátá najdete zde. Narazila jsem na pár zajímavých odkazů... i těch gastronomických!


Socialistický obchodní dům na iDNES - úžasná nostalgie, zboží z dob dávno minulých rozdělené přesně tak, jak to v tehdejších obchoďácích bylo. Ne na všechno se pamatuji a jakmile jsem narazila na něco v minulosti důvěrně známého, byla to milá cesta časem zpět. Zkuste a uvidíte.

Retro sladkosti plné nostalgie, Cuketkovy Sladké hříchy mládí a hlavně úžasné poklady v diskuzi pod článkem. Dovolím si zmínit, jaké mňamky chybí mně a na co jsem já osobně při čtení vzpomínala.

Nezapomenutelné mandarinkové pitíčko. V kelímku jako od jogurtu. Hmmm... doteď pravidelně sahám po džusech, na kterých je psáno, že v sobě obsahují alespoň kapku mandarinky. Ale marně.

Plněné oplatky ve tvaru ořechů. Ty s čokoládovou náplní se jmenovaly Hořce. Milovala jsem ty jahodové. Jahůdky? Nevím, možná se jmenovaly jinak. Ta růžová sladká náplň... asi už má zůstat jen ve vzpomínkách.

Vlašské ořechy v karamelu. Ty v plechovce, na které vzpomíná právě pan Cuketka. I já si je pamatuju. Mívala je pravidelně babička, když jsme k ní jezdili. Mňam!

Druhá babička mívala zase ve spížce pytlíček s griliášovými bonbóny. Tyhle jediné se fakt nedaly kousat - tak tvrdý byl ten karamel s kousky oříšků ve tvaru velké lentilky zalitý v hořké čokoládě. A představte si, že na téměř stejné a stejně dobré jsem nedávno narazila. Byly německé.

Cedevita - další bonbónková vzpomínka. Maličké pomerančové bonbóny v neprůhledné oranžové krabičce hodně podobné jako Tic Tac. Byly daleko lepší než Tic Tac! V jedné té oranžové krabičce po bonbónech jsem měla všechny své vytrhané mléčné zoubky. Kam se pak poděla, to nevím.

A další bonbóny: barevné Sisinky, rybízové Cassis, Lipo a Besipky. Neodlepitelné jeden od druhého, citronové bonbóny v ruličce s modrým papírovým obalem. Hodně toho pamatuju. Ještě nedávno jsem ji někde viděla, Benátová tyčinka - na lízání byla fakt nepraktická, tak jsme si ji ukusovali a cumlali.

Sušenky Lucie - kytičky z vanilkového těsta s jakýmsi želé-marmeládovým středem. Ten jsem ráda neměla a tak jsem ho vždycky vydloubla a snědla a pak si teprve vychutnávala tu sušenku. Vybavuje se mi bílo-modrá krabice s nějakým květem, možná mi to někdo potvrdíte.

Výborný Čokomix - zmrzlina v krabičce jako od velkého margarínu (jasně jako od Ceres Softu!), vanilková namíchaná s čokoládovou. S výbornou čokoládovou. A nebo vanilková zmrzka v malém průhledném kelímku zalitá opravdovou čokoládou, kterou jsem z ní vždycky preparovala a nechávala si ji nakonec. A úžasný Táboráček - rybízovo-jablečná dřeň v bílém kelímku a potiskem zmiňovaného ovoce.

Ledňáček byl tehdy víc smetanový a v lepší čokoládě. Míša byl víc tvarohový. Oříškové lázeňské oplatky (to ještě nebyla Kolonáda!) víc oříškové. Esíčka bývala dvoubarevná, kakaová půlka byla víc kakaová a chutnala mi míň, takže jsem ji vždycky ukusovala první, abych si pak vychutnala tu druhou, skořicovou, která byla tehdy víc skořicová. Griliášové Vlnky - ty také kupovávala "griliášová" babička - bývaly víc....... griliášové? :)

Nedávnou jsem viděla v supermarketu citrónový Vitacit. Nasypat si ho na špinavou dlaň a olíznout! :) Mám ho ve špajzu. Doufám, že ten originální z mého dětství se mi nebude také zdát víc vitacitový...

Možná ano a nebude to tím, že ruku už budu mít čistou.
Přemýšlím nad tím, zda je tahle chuťová nostalgie způsobená tím, že potravinářský průmysl už dávno není, co býval, a nebo jsou to jen naivní vzpomínky na gurmánské požitky dětství.

Jaká je ta Vaše?
 


Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 21. listopadu 2009 v 16:35 | Reagovat

Všechno bylo tak nějak lepší, neošizený a vlašský oříšky v karamelu jsem taky milovala a zmrzlinový pohár Karamel se vším, co k němu patří. Po revoluci jsem si ho několikrát na různých místech dávala a nikdy už to nebylo ono!! :-((

2 Madla Madla | Web | 23. listopadu 2009 v 13:05 | Reagovat

Jojo, Čokomix byl úžasnej, taky mi moc chutnal termix a ten, co se vyrábí teď už vyloženě za nic nestojí. Ale jinak mám pocit, že všechny chuťový vzpomínky jsou lepší jen proto, že to bylo za dob mého dětství. Teď už bych většinu jmenovaných cukrovinek do pusy nestrčila (a opravdu by tomu nebylo jen z dietních důvodů :-))

3 Lenka Lenka | Web | 26. listopadu 2009 v 14:49 | Reagovat

Madlo, já si někdy také myslím, že je to tím, že jsme byli malí a chutě jsme vnímali úplně jinak... ale na druhou stranu si říkám, že ta jídla nebyla dříve tak chemická, že boom "éček" a jiných chemických přísad přišel až později... ale možná se pletu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama